Žofie Kabelková

MyGen Profile GeneratorŽofie a Petra živě v hudebním pořadu Na moll (9. 10. 2008):
Narodila jsem se v lednu 1983 v Jihlavě. V roce 2003 jsem v Trnavě natočila své první autorské album Žiju , které v tomtéž roce vydalo Indies records. Na nahrávce se významně podílel slovenský houslista Stanko Palúch.
Občasné společné improvizování s písničkáři Ivošem Cicvárkem a Marcelem Křížem jsme oblékli do kapelového zvuku a v roce 2005 jsme vyslali do světa CD s názvem Panoptikum - vyšlo opět u Indies records. V současnosti tento projekt spí a pravděpodobně už nedojde k jeho obnovení.
V roce 2006 jsem se jako písničkářka stáhla do ústraní. Sólové koncerty mě přestaly bavit a hlavně jsem neměla o čem zpívat. V období útlumu vlastního hraní jsem se věnovala Panoptiku a Chakra bandoleros.
Do kapely Chakra bandoleros jsem přibyla v roce 2005 - dva roky po jejím působení na jihlavské scéně. Náš styl jsme pojmenovali jako alternativu popu a byla jsem tady za textotvorku a zpěvačku. Koncem března 2008 skupina po déle trvající agonii umřela na lenost. Ale abych nebyla nespravedlivá. Naučila jsem se tu ohromnou kupu věcí!
Počátkem roku 2008 jsem opět začala hrát písničkářské koncerty, ve strunách se mi vylíhla spousta nových písniček (je o čem zpívat) a hraní mě baví jako nikdy předtím! Učím se hrát na klavír a na kalimby. Momentálně intenzivně spolupracuji s velmi nadanou muzikantkou a inspirativní světoběžnicí, flétnistkou Petrou Klementovou. Na našich společných koncertech hrajeme především moje nejnovější písničky, ale vždy najdeme prostor i pro improvizaci, kterou obě zbožňujeme. Na jaře 2009 bych ráda právě s Petrou natočila své druhé autorské album! Písniček je konečně skoro po šesti letech dostatečno - jen si dodat odvahu a dopřát jim kulatě placatou podobu!

...VODNÄšNA
...19. 9. 2007, 0:22...VANY A JINÝ KRÁTERY
...doufala, že až se jednou vynoří z vany (a v tu chvíli jí bylo jedno, jestli to bude za minutu, nebo za patnáct let), bude konečně klidná...Tori zpívala...zpívala jenom pro ní skrz pěnu ve vlažný vodě...tlumeně, ale tak nalíhavě...ty smyslně černý a bílý klapky divoženčí muziky rdousily jedinej tepající červenej sval...
...bubliny zdrhaj nahoru...a vona se pak snaží dohánět je...ale na rozdíl vod nich se na hladině nikdy nerozplyne...a tak se do vody schoulí jen napůl svýho nahýho těla...jako embryo...jako zatnutá pěst vodkrvená ve strachu...jako kapradí těsně předtím, než se z něj stane úplně narovnaná rostlina...
...nepomáhá to...ani ta rozkošnicky silná hudba...ani ty zapálený svíčky...ani její milovaná voděnka...ani ta vůně pěny á la zelenej čaj...lidi se tam vodsud nevracej...a TEĎ nic nezabetonuje ty krátery, co tu po nich zejraj do vesmíru...

...2. 10. 2007, 21:14...JAKJETI?
...přála by si, aby se jí někdo, byť jedinkrát za život, zeptal jakjeti? ve chvíli, kdy bude opravdu šťastná...tlačilo by se jí asi mezi rtama tolik odpovědí, že by samou radostí nemohla říct vůbec nic...

...3. 10. 2007, 23:02...NE JAKO JAHODY
...myslí na jahody...ona se takhle divoce červenala naposledy začátkem letošního června...v čiročirý zamilovanosti...kdežto je už teď vypěstujou v kdejakým skleníku klidně i uprostřed února...bez chuti a vůně...ale hlavně že jsou! ...podivně syntetická doba...taková ona nikdy nebude! Nikdy! ...teda, aspoň by si to hrozně moc přála...

...6. 10. 2007, 11:07...NEJHEZCI SLOVO
...prisla na to, ze nemusi rikat jen prtavy nebo mrnavy, muze rict jeste neco mezi...mrtavy! ...a to je stejne nejhezci slovo ze vsech minislov...

...8. 10. 2007, 22:21...„ODMENA“
...samota neni „odmena“ za to, ze by nevedela...ale naopak za to, ze naprosto presne vi, co chce a co ne...

...9. 10. 2007, 0:13...V MEDU
...stoji pod sprchou...a voda tece jako med...
...vnima uplne kazdou kapku – ta se ji nejdriv jemnoulince dotkne, slastne se prohne ve svy pruhlednosti, a pak...pak se rozprchne po jeji belobny kuzi na vsechny strany...tolik se ji po nem styska...jako by se rozpinavost netykala jen nakejch vzdalene cernejch der, ale i ty, co ji roste uprostred hrudniku...tam, kde ted rezonuje divnodivny „ticho icho cho o“...
...porad stoji pod sprchou...a voda porad jeste tece jako med...

...11. 10. 2007, 17:04...MIT REFLEX, NEBO RESPEKT? TO JE FUK!
...stejne jako kazdej ctvrtek vesla do trafiky, zadobrydenovala a poprosila pani prodavajici o reflex... „Hm, ten nemame...ale mame tu jeste respekt. Slecno, dyt to mate skoro stejny, ne?!“

...14. 10. 2007, 22:51...PODZIMNI IDYLECKA U REKY
...jemne vlnkovata reka...jez...kdakajici kachny...studenej vitr, ale i lenosivi paprskove...letadla, co snerujou nebe buhvi odkud kdovi kam...stavnaty jablucka – jeste se nechavaj chovat v korunach prokrehlejch stromu...zmrzly usi a para vod pusy...cyklisti ve fajnovejch obleccích s bahynkovou pateri od zadku az po helmu...uz asi po sty urezany betonovy sedatka na voddechovadle – kterejpak Cechacek je asi ma na zahradecce nebo u chaticky??? ...a nekonecny mnozstvi pejskaru, ke kterejm vona vlastne taky patri...byla nedele...

...22. 10. 2007, 21:34...MORSKY KONICI FAKT FUNGUJOU!
...v lete jela autobusem a bylo ji tizivo...zas se delala statecnejsi, nez ve skutecnosti je...zbytecne, hlupatko jedno!...pak ji ale ukolibal spanek...zdalo se ji, ze plave v mori...paprsky protinaly slanou tyrkysovou vodu a mazlily se s barevnejma koralama...proplouvala vodokrasnem a co chvilku priplaval az k jejimu obliceji, div nesilhala, nejakej morskej konik...pohyboval se tim svym srandovnim sbalovacim a rozbalovacim pohybem...uplne ji tim rozesmival... A nemohla se prestat smat, ani dyz vystoupila a splynula s mumrajem cernomostskýho metra...dodneska, pokud ji obcas prepadnou chmury, mysli na morsky koniky...ty zarucene fungujou! ...teda vetsinou...

...27. 10. 2007, 23:59...PREDPULNOC
...jesteze existujou periny...za ty staleti, co v nich lovime sny, uz se naucily nas objimat pevne a hrejive...za voknama nekdo rozdrolil jeste nedavno denni slunce na drobky poulicnich lamp...naaa pi pi pi...naaa...joanna newsom k tomu vsemu zpiva...jenze vona stejne podpira cernej strop nevospalejma, ale vo to hladovejsima vocima...nocni prejidani tmou neni zdravy...spete! Spete uz!!!

...1. 11. 2007, 13:45...ZLATOPAD
...videli jste ty zlutyzlutyzluty brizy??? Takova nadhera! Tohle prece neni listopad, ale zlatopad! Premysli, jestli to takhle venku vypadalo vzdycky, nebo je to vyjimecnej ukaz, nebo jestli si toho vsimla az ted, dyz je z ni ted ta citlivka s dusenkou rozrytou vysocinskejma traktorama...

...5. 11. 2007, 21:34...VYCISTIT SI RTY
...dopoledne ji stravilo u zubaka...brrr...s vrtackou si zatim prilis casto netykala, ale dneska to byl celkem slusnej pokec! Vecer, dyz si nadmiru peclive (hmm, tezko rict, jak dlouho ji to vydrzi:) cistila spravenej usmev, zjistila, ze se pasta da namazat i na rty...kraaasne to mrazi i hreje zaroven...ty obapolny pocity zboznuje asi uplne nejvic...

...11. 11. 2007, 20:30...HODNE sNEHU
...napric republikou pada bilo...auta se klouzou po dejednicce jak decka po dlouhy zamrzly louzi...jo, treba takovy, jako se kazdou zimu rozroste na poli u Knezaku...kdyby tak z tech nebeskejch baldachynu snezila neha...ty je kolem malo...ne Ha ne Ha ne...

...13. 11. 2007, 11:05...NIKDY
...stala v obyvacim pokoji...kousek od okna...na balkone snezna cepice, s vetvema jabloni si pohazoval drobnej vitr...a to vsechno bylo nasviceny reflektorem predpoledniho slunce...zvlastni scena...zvlastni bolest...tak a uz odesel taky - poslednimu z jejich nejpradavnejsich korenu pretali drevorubci dny...uz ho nikdy neuvidi! ...tohle nikdy je oproti jinejm nikdy, ktery normalne bez rozmyslu vyslovuje, mrazive absolutni...takhle si jako mala predstavovala vesmir...nastavovala si tmu tmouci, jako dyz si znovu...zase...donekonecna prodluzujete nejoblibenejsi saty, ze kterejch jste nescetnekrat vyrostli, ale nedovedete si predstavit, ze uz si je nikdy neoblecete...

...16. 11. 2007, 13:16...PRILIS KONKRETNI ABSTRAKTNI OBRAZ
...bilou krajinou kraceji cernokabatovi lide...a mlci...oni i ta krajina...bily mlceni s cernou skvrnou...

...18. 11. 2007, 21:05...NICI NARUC
...mozna malusenko zavidi zelenymu klubicku vlny (ktery uz dlouhou dobu bezprizorne lezi pohozeny na skrini), ze muze byt schovany aspon samo v sobe...dneska se totiz od samyho rana koupe v neklidu...nejjednodussi by bylo utopit tu divnou nenaladu (jako kote) v kterykoliv kolemjdouci naruci...citit tepot...buchbuch buchbuch...hmm...ale jednoduchy veci ji stejne nelakaj...a tak se do nici naruce nezaklubickuje...dneska bude zkratka usinat rozpletena a mistama trosanek zasmodrchana...

...19. 11. 2007, 8:47...UFFF:)
...tohle ji dneska rozesmalo: „Vis, jak se smejou ufoni? Od ufa k ufu!“

...25. 11. 2007, 10:29...PLASTELINA
...v lete si koupila plastelinu...je ji moc prijemny, dyz ta jemna hmota tancuje solo jen pro jejich deset prstu...prvne se tvari, ze se neda, a pak se po-ma-lou-cku necha preprat...hreje...a umi zeleny hady a modry jablucka a cerveny zebriky a zluty telefony...a umi potesit...kdy se vlastne stalo, ze na tohle vsechno zapomnela?

...28. 11. 2007, 23:51...BLOMCANI NOHAMA
...lezi na siroky posteli...nohy ji tak trosku visi dolu...blomca chodidlama a matrace se v tech mistech pod lejtkama vyfukuje a zase roste...mokry vlasy libaj polstar...celej pokoj pretyka tonama saxofonu...ty tony tecou po stenach dost podobne jak stiny od nocnich taxiku, ktery co chvili prosvisti ulici...bavi ji bejt...a jen tak si k tomu byti blomcat nohama do taktu...

...3. 12. 2007, 0:33...ZE SNU
...probudila se...vykoukla ze snu jako ze spacaku...zkontrolavala, jestli psinka spinka v rohu postele...je tam...hmm...a klidna se zase zachumlala do snu...

...6. 12. 2007, 22:27...VARHANKY
...pripousti horkou vodu - ne sprchou, ale primo z kohoutku...vzdycky se ji libilo, jak se to rozliha po koupelne...jako dyz jede vlak...tak rada si do toho dynamickyho rachotu zpiva...i dyz sousedi z toho asi nejsou dvakrat nadseny...micha pritykajici vodu, aby se ta horka dostala uplne vsude...prsty ji zvarhankovately - to ma asi uplne nejradsi...jakoby najednou nebyly jeji...koupe se s cizima rukama...

...9. 12. 2007, 15:47...NASUP
...nasup! ...jeste jeden vikend by to chtelo...nebo konecne vymyslet nafukovac casu, aby stihla vsechno, co puvodne chtela...nemohl by mit den, aspon protentokrat, treba osmactyricet hodin? ...pekne prosi, smutne kouka:)...

...22. 12. 2007, 18:36...MANDARINKA MISTO VANOCKY
...asi si nedovede predstavit svatky bez ty svezi (safra, proc todle slovo tak smrdi reklamou?) vune...vezme voranzovej micek a voloupe ho do kyticky...hmmm...takhle ji rozmazlovat nosanek...

...27. 12. 2007, 18:10...TANEC
...selmovita muzika...pot...poteseni...nohy, ruce, hlava i telo hrajou hru...oci to sledujou v zrcadle...rytmus svadi pohyb k repetici...jeste a jeste a jeste...a pak to zase vsechno rozhazet...tan-ci...tan-cu-je...jee...

...3. 1. 2008, 17:41...KLIKYHAKY
...snih prikryl ledovy saty rybnika...zasnerovala si nohy do bot s nozema a sla do tech satu vyrezavat vzory...propletla se mezi smatravejma vetvema stromu, co visely ze brehu, a pak az do setmeni malovala modni klikyhaky...stastna...

...8. 1. 2008, 15:54...PTACI OHNOSTROJ
...slunce zapadalo Na Frantisku a poslední paprsky se horko tezko prevalovaly pres kopec...nad udolim mezi sidlistema se vznaselo ptaci hejno...krouzilo v tom zlatnoucim krepovym svetle jak sup nad koristi...anebo ne, jako sup ne! (Dyt toho videla jen ve voliere v zoologicky, a ten se vznasel maximalne tak nad flakem masa z lednicky) ...v tom krouzeni bylo urcite neco radostnyho, mozna zdibicek jara...hmm, neodbytnej pocit zacatkem ledna....to hejno se promenovalo ve vzdusnejch utvarech a cerilo klidnou predvecerni oblohu jako ohnostroj...solo pro ptaci ohnostroj...

...18. 1. 2008, 16:52...STEJNE
...vlasy ji litaji do obliceje...uz se ani nesnazi je odstrkovat...zapadni vitr s vojskem ocelovejch mraku...roztaty pole a v prikopech okolo silnice zbytky spinavyho snehu, co krupe pod nohama stejne jako ten ciste bilej...

...19. 1. 2008, 9:25...LAHVACE U BUFACE
...pozoruje boudu u prejezdu...je teprve brzky dopoledne a uz jsou tady (jak vosy na kofolu) prilepeny nasoskove s cervenejma nosama a lesklejma vocima...vlastne ji jich ani neni lito – na rozdil vod toho jejich zablacenyho kokra, kterej vobiha v soustrednejch kruzich kolem a vrti na vsechny kolemjdouci tim svym smesne ufiknutym vocasem...

...20. 1. 2008, 13:43...
...slova nejsou...nejsou potreba...

...21. 2. 2008, 9:11...CIZOKRAJE
...odjakziva byla naprosto presvedcena o tom, ze by nemohla zit v jiny zemi...ze by ji schazela krajina...a hlavne lidi, ktery uz maj jednou provzdycky misto nekde uplne uprostred ni...ale...vlastne ji dneska rano ani neprekvapilo, ze uz si to nemysli...tady jsou totiz taky lidi a krajina, ktery ji budou chybet, az se vrati tam, kde tomu rika doma...

...28. 2. 2008, 23:48...JEDENACT KILOMETRU TMY
...prvni let v jejim zivote! Zpocatku letadlo celou vecnost voprndovalo po letisti, a pak vystrelilo...smala se...ne...rechtala se, az se po ni kolemsedici otaceli...najednou byl nocni amsterdam jak svetylkujici cocka rozsypana po podlaze...vetsi nadheru asi nikdy nikdouci nezazila! ...no a nez si stacila uzit, ze je nejvys, co kdy byla, ze ma pod nohama jen periny z mraku a jedenact kilometru tmy, uz se vznaseli nad predpulnocni prahou...nezapomene na to!

...8. 3. 2008, 15:37...VOLBY
...beruska si to straduje po jeji ruce a nejak se nemuze rozhodnout, kde je nahore a odkud by teda bylo nejlepsi vystartovat...a jeji nerozhodnost tak prijemne lochta :-) a k tomu ji jeste koliba cerstve vylihnuty slunicko...tahleta volebni kampan to u ni proste na plny care vyhrala - jaro je ten nejlepsi prezident!

...12. 3. 2008, 12:03...ZVEJKACKY
...spechala po ulici a misto toho, aby pokukovala po fasadach, smejdila pohledem po chodniku...na kazdy dlazdicce bylo nedopocitatelne kulatejch skvrn...jakoby kazda ulice mela zvejkackovy nestovice...inu, mame mlady mesta, takze si asi musi projit detskejma nemocema...

...17. 3. 2008, 23:31...PATA KONCETINA
...jsou dny, kdy ma pocit, ze se ji snad nikdy neprestane stejskat...ma dve nohy na chozeni po tom velkym a kulatym, dve ruce na vejskani ve vlasech a jedno vsudypritomny chybeni na diru po cloveku...

...22. 3. 2008, 14:28...NELASKA
...sbalila si nejmilovanejsi veci...kytaru, muziku, kterou ma rada, knizky, co je v nich schovana spousta otazek, ale i odpovedi...a odesla z domu...mockrat si predstavovala, jaky to asi bude, az to jednou udela...najednou stala na zastavce...nevedela, kam pujde, ale byla si naprosto jista, ze se nechce vratit...nechce se vratit do toho domu, kde se misto jeji rodiny na kazdy ze zidli u kuchynskyho stolu rozvaluje nelaska, kde se tahle podivna bytost roztahuje, jako by ji to vsechno, na cem ji kdy zalezelo, patrilo (a ono ji to ve skutecnosti vsechno patri), kde uz neni misto pro usmevy...ted se musi zhluboka nadechnout, mavnout na prijizdejici trolejbus a zacit si hledat misto, kde se bude moct hlavne smat...

...23. 3. 2008, 22:47...NA TOBOGANU
...prolezla snad vsechny vodni atrakce na koupalisti...ale asi nejvic se vyradila na toboganu...to je vlastne celkem prihodna metafora pro posledni cas...nahoru a zase dolu...nahoru...zpatky se vracela uz za tmy...padal snih...sundala si rukavice a nechala si vlocky roztavat v dlanich...vedela, ze TED je ji krasne...

...1. 4. 2008, 11:59...DO ZUPANU
...o vysoky okno zirajici do dvora se opira jarni teplo a jeff buckley ji - jedno nahy rameno po druhym - oblika do drsne hebkyho zupanu usityho z ziti pred smrti...vsechny kapky vody, ktery ji ustedrila sprcha, se nejdriv zalesknou v polednim svetle, a pak se vpijou do jeho muziky...

...12. 4. 2008, 20:33...Å ELMOVITOST
...mlčí v ní tolik šelmovitosti...našlapovala by zlehýnka jako levhartice číhající na nejslabší ze smečky gazel...předla by jako tygřice vyhřívající se na poledním slunci...a mhouřila by oči jako lvice těsně předtím, než se poddá...mlčí v ní tolik šelmovitosti...

...15. 4. 2008, 12:36...NEBEZPEČÍ CESTIČEK
...začíná jí být až příliš spokojeno...svraby jsou dobrý kvůli tomu, aby si člověk mohl (musel) hledat cestu ze závalu...zvolit si kudy a za pomoci čeho se vykutá ven...vysmejčený cestičky jsou nebezpečně chlácholivý...asi bude muset před barákem převrhnout popelnici a její vnitřnosti rozkopat po chodníku...

...30. 4. 2008, 00:48...
...plakalo nebe...v ní...

...30. 4. 2008, 01:57...NEMĚLA BY SI PLÍST
...užbysinemělaplístpromilealkoholuvkrviscitamaužbysinem ělaplístpromilealkoholu vkrviscitamaužbysinemělaplístpromilealkoholuvkrviscitamau žbysinemělaplíst promilealkoholuvkrviscitamaužbysinemělaplístpromilealkoho luvkrviscitama...

...30. 4. 2008, 12:05...A CO KDYŽ NETEPE???
...pomáhá opřít si hlavu (čelem ke zdi) v rohu sprchovýho koutu a sprchu použít jako defibrilátor??? Vystěhovat se z duše???

...2. 5. 2008, 10:13...PRÁZDNINY
...myslela, že jí teď čekají prázdniny - jako prázdný dny...ale naštěstí je kolem spousta lidí, který do ní kopou a nenechaj jí civět do blba a přemejšlet nad věcma, který stejně nezmění, i kdyby se postavila na hlavu a vodstrkovala se ušima...

...3. 5. 2008, 18:56...O DUHÁCH
...milá jí před pár dny řekla, že až uvidí duhu, začne bejt líp...a dneska vpodvečer potkala hned dvě...tmavomodrý mraky visely nad stromama a zatlačily všechny jarní barvy do vnitřku lesa...to aby se mohla procházet pod duhovou branou...když vyšla z lesa a dala se po hrázi kolem rybníka, potkala druhou duhu...to by bylo, aby opravdu nezačaly lepší časy!

...4. 5. 2008, 16:38...KRÁTCE
...vrátila se do náruče brněnských ulic a zjistila, že sakury už zasněžily dlažbu chodníků růžovým lístkovím...nejkrásnější okamžiky trvají tak krátce!

...9. 5. 2008, 20:21...POLSKEJ VTÍPEK
...od kamaráda z Polska zaslechla vypečenej vtípek: "Víš, jak se říká samci od mamuta?..................................................... .................................... ............................................................ .........................tatut!" :-)))

...15. 5. 2008, 9:43...ŽLUTÝ POLE
...není jí úplně jasný, proč nádhera žlutejch polí (ať už hořčičnejch, nebo těch řepkoolejkovejch) musí bejt vykoupená tak neuvěřitelným puchem:))

...21. 5. 2008, 14:16...VLAŠTOVČÍ REJE
...před deštěm...nad řekou převlaštovkováno...na březích čerstvě posečená tráva...omamná vůně...života...

...16. 7. 2008, 21:53...BOSKY
...zula si pantofle...a v samým ránu noci se bosky procházela po silnici...asfalt sálal jen zvolna vyhasínajícím teplem a chodidla si zvykala na jeho nepoddajnost...společnost jí dělaly stíny, který obíhaly kolem dokola podle toho, jestli ulici lemovaly lampy z levý nebo pravý strany...po chladivých betonových schodech vešla do předsíně...na hladkou dlažbu...dnešní chodidlová pouť skončila dezertem - mechovým kobercem v obýváku...člověk toho cítí tolik...i pouhejma nohama...

...29. 7. 2008, 15:30...ASPOŇ
...vylezla si do hor pro ticho...potřebovala přehlušit nepříjemný myšlenky, který kdákaly jedna přes druhou, až z toho bolela hlava...a hlavně duše...nad městečkem v podhůří se vznášelo hejno asi dvanácti čápů...co by dala za to, mít aspoň poloviční křídla a doletět aspoň do půlky cesty, o který se jí poslední dobou zdává...

...30. 7. 2008, 22:09...MALIČKÁ
...dneska je smutnomaličká...vešla by se i do velký teplý lidský dlaně sevřený v pěst...a ráda...

...3. 8. 2008, 19:17...NAELPÍČKUNAELPÍČKUNAELPÍČKU
...žije ve škrábanci na elpíčku...nějak se to všechno opakuje...

...11. 8. 2008, 20:42...JSOU ÚTĚKY A ÚTĚKY
...zdrhla z pondělního rámusu Stověžatky...celkem snadno - podstatně hůř by se jí asi utíkalo z Jižní Osetie nebo Gruzie - a pokořila na kole několik vysočinských kopců...nechala se chovat v náručí rybníka, schovanýho uprostřed lesů...třepetavý lístky osik se odrážely na mihotavý hladině a zase naopak...posadila se na splav, nohama čmárala prapodivný obrazce do temný rybí vody a čekala, až jí osuší oranžový podvečerní světlo...

...21. 8. 2008, 14:54...PROTINANUKOVÁ OBRANA
...dneska si rozhodně nekoupí Ruskou zmrzlinu!!! (To ti za ní slibuju, Marcelo!)

...27. 9. 2008, 15:21...OŘECHY
...poprvý v životě sbírala vlašský ořechy...chutnaly jako čerstvý máslo...zesláblý sluníčko se zlehýnka dotýkalo jejího svetru - možná chtělo setřepat lístky, který jí na ramena popadaly z koruny stromu - a odpolední Vltava utíkala pryč od Prahy...

...28. 9. 2008, 16:37...NĚCO MEZI NIČÍM A VŠÍM
...někdy člověk čeká, že se stane něco převratnýho, ale věci trčej ledabyle uprostřed času - podobně jak javorový listy na hladině zatuchlýho brčálníku někde vedle bejvalýho jézetdé. Jindy člověk nečeká nic a najednou se stane všechno, co si kdy mohl jen tajně vysnívat...dneska se nevyplnilo, co by si přála ze všeho nejvíc na světě svěťoucím...ale to je vlastně lepší, než kdyby se stalo něco, co by si nepřála ani v nejděsivějším půlnočním strachu...má se dobře!

...1. 10. 2008, 10:11...PODZIMNÍ KATEDRÁLY
...aleje kousek za městem už se šňoří do pestrobarevnejch oblečků...žádnej rok, aspoň co si pamatuje, jim to fintění moc dlouho nevydrželo a letos to asi nebude jinak...ale stejně jim to sluší i pozdějc! V listopadu se před sychravým mrholením poprvé zastydí za svoji bezlistou nahost a v únoru už jí okázale vystavujou na odiv bílým polím... Ráda se prochází pod jejich čnějícíma klenbama - co chvíli jí tou svojí uhrančivou výšinou zvrátí hlavu a nechávají mrazivej větýrek, aby jí poodhrnul ofinu z čela...

...2. 10. 2008, 21:05...ČLOVĚČÍ SMYSLY
...nebylo jí dobře...vylouhovala se v horký vaně, v rohu pokoje zapálila svíčky (miluje vůni sfouknutý sirky), zalezla do peřin a pustila si nový černobílý album...stačí se jenom nechat kolíbat představivostí - už v samotný muzice je všechno zahraný a každej člověčí smysl by se tím rád nakrmil, jen mu to dovolit! ...usnula, album dohrálo a svíčky dohořely...

...5. 10. 2008, 21:30...CUKRÁTKA
...po ránu byl z dálničního mostu překrásnej výhled na VelMez...vlastně se na to město snad pokaždý kouká pro radost (a taky z nějaký vnitřní pověrčivosti pro štěstí)...kterejkoliv den, kdy se na těch pár vteřin zadívá dolů z výšky, je nějak nepopsatelně hezčí...dnešní ranní kouř nad komínama vzorně držel tvar - jako by ho tam zrovna narafičil cukrář jakýmsi šlehačkotvůrným udělátkem - a přimhouřený oči mlsaly tu dortovou podívanou v ostrým říjnovým sluníčku...tahle neděle byla vskutku o dost krásnější než kdejaká obyčejná neděle...

...1. 11. 2008, 17:05...PROTEST PROTI BRZOTMÁM
...zešeřilo se...do postupně tmavnoucí tyrkysový oblohy se zasekla mačeta půlměsíce...zvedla hlavu od knížky (už věčnost neměla sílu číst, ale teď se jí zachtělo nechat oči rozběhnout po silnicích písmen), pozorovala odcházení dne a v duchu si přála, aby čas přeskočil zimu a zítra se probudila aspoň do jara, když už ne rovnou do léta...

...5. 11. 2008, 18:01...DÄšSIVOST SYNONYM
...nejvíc se bojí přešlapování na místě, postávání před zamčenejma dveřma, parkování na rezidentskym místě, opakujícího se poledního menu, zírání do tmy v šest hodin večer z toho samýho okna jako předešlej den a toho, že vlastně vůbec nechce být tam, kde zrovna je...

...14. 11. 2008, 16:29...MÁMY
...nejdřív se starají ony o nás, a pak se staráme my o ně...

...16. 11. 2008, 21:33...DO KALUŽÍ JIHLAVY
...pršelo...krev zředěná vínem kapánek víc, než se sluší na "hodnou" holku, ukazovala mokrý město v příznivějších tvarech...obludná stavba na náměstí tolik netlačila v zorným úhlu a ještě ohavnější stavba pod náměstím neporcovala mysl na kousky malejch člověčích bezmocností...cápala do kaluží a bylo jí jedno, že jediný fajnový kozačky, který má, budou durch...to se prostě stává, když obloha bulí...

...25. 11. 2008, 20:08...VEČERNÍ KOUPEL
...Bratislava se koupala v Dunaji...trochu pozdní čas na koupel v řece...ale kdyby i ostatní věděli, že by jim to slušelo zrovna tak, jako jí ten večer, bylo by v Dunaji narváno bez ohledu na roční období...

...29. 11. 2008, 17:54...Z PLANETÁRIA ZPÁTKY NA PLANETU
...lítačky je vyplivly z teplejch útrob planetária do ledový stoky večera...PUFFFpufffPUFpuf...jakoby nebyli z masa a kostí, ale jen z prachovýho peří...uvnitř se kochala dálkama uměle vytvořený noční oblohy a útržkovitě si vybavovala svý dětský dojmy z pradávný návštěvy planetária v Praze...ale tady venku si neměla co vybavovat, protože ve velkoparku v Katowicích nikdy předtím nebyla...občas jí podklouzla noha na zledovatělým chodníku, z nedalekýho obřího stadionu halekaly bandy fandilů a skrz stromy prosvítaly okna bytů...

...30. 11. 2008, 11:13...ZÁVODY
...bloumala katowickým sídlištěm a pozorovala, jak se igelitky naháněj s obalama od sušenek...proženou se kolem stojanů na prádlo, zašustí kolem její hlavy, zvednou se těsně pod korunu břízy, která se jako jedna z mnoha sklání nad prostranstvím mezi panelákama, a zase se vrátí na startovní čáru k úpatí prvního ze stojanů...

...4. 12. 2008, 14:02...VYSOKO
...stála na vyhlídce žižkovskýho vysílače, vysoko nad Prahou, vysoko nad mravencoidníma autama, vysoko nad tetelením v ulicích a vysoko nad tajemnýma dvorama, ukrytýma ve vnitřnostech ohromnejch činžovních bloků...jen frnknout...třeba někam směrem nad Pankrác, protože zrovna teď v těch místech visí náramně krásnej mrak a spod jeho břicha paprsky nesměle šátraj po Vyšehradě a rozmlouvaj sebevrahounům skok z nuseláku...

...8. 12. 2008, 21:54...BLIKAÄŒKA
...do tmy vtíravě mrkaj barevný světla z obchoďáků...a lidi si jima dobrovolně vyšperkovali i svoje vlastní byty...červenážlutázelená...brr...přechází jí z toho zrak...červenážlutázelená...ať už je léto...nemusela by aspoň kvůli rohlíku stát půlhodinovou frontu a bát se, že si jí někdo z toho hystericky nakupujícího davu splete s figurínou se zlevněným oblečením....

...3. 1. 2009, 17:06...PŘEHRADA
...všude kolem do hloubky zamrzají vysočinský rybníky...ale uvnitř ní zrovna začali vypouštět obrovskou přehradu, která má na hladině zatím jen směšnou krustičku ledu - nemůže se dočkat, až se tohle průhledný a křehký cosi roztříští o dno, divoká voda z výpustí přestane řvát na celý údolí a oni začnou přehradu znovu plnit čerstvou přitýkající řekou...